Umělý spánek je farmakologický útlum vědomí, který patří mezi standardní léčebné postupy u pacientů  po těžkých operacích, úrazech, nebo po prodělání závažného onemocnění, jako srdeční infarkt nebo mozková mrtvice. Tento léčebný postup je pochopitelně spojen s jistou mírou rizika, která roste s délkou, po kterou je pacient udržován ve spánku, a věkem pacientů.      

Význam umělého spánku

Význam umělého spánku spočívá ve vytvoření podmínek, které umožní organismu pacienta překonat náročná období, jako jsou pooperační, poúrazové nebo jiné těžké stavy, například po mozkové mrtvici, infarktu, nebo když stav pacienta vyžaduje napojení na dýchací přístroj. Při tomto zákroku se lékaři snaží, aby co nejvíce omezili základní metabolismus, utlumili činnost centrálního nervstva a vytvořili tak pacientovi maximální předpoklady pro jeho uzdravení. Pacienti jsou proto v umělém spánku napojeni na lékařské přístroje, které zajišťují životně důležité funkce organismu, jak je například dýchání, a jsou hospitalizováni na oddělení intenzivní medicíny.

Formy umělého spánku

Umělý spánek může mít různou délku trvání (několik dní, ale také měsíců, délka umělého spánku není prakticky omezena), stejně jako různou hloubku. Od mělké formy anestezie, kdy pacient s lékaři spolupracuje, až po hluboký stav bezvědomí, kdy pacient své okolí vůbec nevnímá. Délka a hloubka spánku pochopitelně závisí na zdravotním stavu pacienta a konkrétní příčině, proč se do umělého spánku uvádí. Čím hlubší a delší umělý spánek je, tím obtížnější a rizikovější je probouzení.

Při probouzení z umělého spánku se doporučuje, aby byla u pacienta přítomna blízká osoba. Je však třeba připravit se na to, že pacienti po probuzení z umělého spánku mohou reagovat jinak, než jak blízké osoby očekávají. Pacienti mohou například ostatní obviňovat z věcí, které neudělali, mohou se domnívat, že jim okolí chce ublížit, atd. Pokud však nedošlo k vážnému poškození organismu, stav pacienta se během rekonvalescence stabilizuje.

Rizika umělého spánku

Jak bylo uvedeno výše, s umělým spánkem je spojena celá řada rizik. Při dlouhodobém umělém spánku jsou pacienti (vzhledem k tomu, že se dlouhou dobu nehýbou, a leží stále ve stejné poloze) ohroženi rizikem vzniku proleženin. Aby se tomu předešlo, je nutné pacienta pravidelně polohovat, aby nevznikaly otlaky a proleženiny. Bohužel v praxi často dochází k zanedbání péče, a proto je důležité, aby rodinní příslušníci nebo jiné blízké osoby dohlíželi, zda ošetřující personál proleženinám předchází. Mezi rizika umělého spánku rovněž patří riziko infekce a cévních komplikací. Dalším rizikem je, že po probrání pacienta z umělého spánku nebudou zachovány všechny jeho funkce ve stejném rozsahu. U některých pacientů dochází ke změnám myšlení a chování. Velmi závažnou komplikaci u pacientů s umělým spánkem představuje posttraumatický stresový syndrom.

Umělý spánek versus kóma

Jak vyplývá ze samotného názvu a výše popsaného, umělý spánek je uměle vytvořený stav, lékaři uvádějí pacienta do umělého spánku uměle tím, že mu podávají tlumivé léky, které navodí stav hlubokého spánku až bezvědomí. (Z umělého spánku pak pacienta probouzejí tím, že postupně snižují dávky těchto léků.) Do kómatu však člověk upadá spontánně, jedná se o jakousi obrannou reakci mozku, která uvede člověka do stavu bezvědomí.

Oba tyto stavy však mají mnoho společného. V hlubokém umělém spánku, stejně jako v kómatu nevnímá pacient bolest, ani nereaguje na podněty z okolí. Zvláštním případem kómatu je vigilní kóma, kdy má pacient otevřené oči a hýbe žvýkacími svaly, má však nepřítomný výraz a je ve stavu bezvědomí. Umělý spánek i kóma jsou spojeny s rizikem, že se pacient neprobere, což je tedy největším rizikem umělého spánku i kómatu. Skutečnost, že se pacient nachází ve stavu bezvědomí dlouhou dobu, však neznamená, že se neprobere. Jsou známy případy, kdy se pacienti probrali po mnoha letech, a zcela se uzdravili.

Foto: Freeimages.com

Další články z rubriky

Štítky: , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>