V průběhu spánku nespí člověk stejnoměrně, nýbrž v cyklech založených na střídání dvou fází REM (Rapid Eye Movement) a NREM (non Rapid Eye Movement). U dospělého člověka přitom představuje REM fáze přibližně jednu čtvrtinu z celé doby spánku, fáze NREM pak tvoří zbývající tři čtvrtiny. Každá z fází spánku má přitom jiný charakter i význam.       

Charakteristika a význam REM fáze

Fáze spánku REM (Rapid Eye Movement – v překladu rychlého pohybu očí) je charakteristická zvýšenou činností mozku a blíží se stavu bdění. Spící člověk během této fáze nepravidelně dýchá, méně pravidelná je i jeho srdeční činnost. Oči pod víčky se pohybují – odtud také název dané fáze. Ve fázi REM se nám zdají sny a jsme také náchylnější k probuzení než ve fázi NREM. Pro lidský organismus je ideální, když dochází k probuzení právě v této fázi. Naopak probuzení v druhé z fází je pro něho nepříjemné.

NREM fáze má jiný charakter i význam

Probuzení ze spánku ve fázi NREM je nepříjemné zejména z toho důvodu, že se člověk nachází v hlubším spánku než ve fázi REM. Do fáze NREM upadneme po usnutí, cyklus spánku tedy začíná fází NREM. Právě z hlediska hloubky spánku se NREM fáze dělí celkem do čtyř dalších fází. Výše popsaná fáze, kdy upadneme do spánku, se označuje jako NREM 2, která tvoří přibližně polovinu celé NREM fáze. Fázi NREM 2 předchází fáze NREM 1, kdy je člověk na počátku spánku a jeho oči se pod víčky neparně hýbou. Další fáze, NREM 3, je již fází hlubokého spánku a označuje se také termínem spánku pomalých vln (slow wave sleping – SWS). Z hlediska probuzení je nejobtížnější fáze NREM 4, protože je ze všech fází nejhlubší. Fáze NREM 4 má zásadní význam pro ukládání vjemů, které člověk během dne zažil, a poznatků, které si osvojil, do paměti. Kromě hloubky spánku v jednotlivých fázích se také liší jejích délka, například fáze NREM 1 trvá kolem 10 minut, fáze NREM 4 kolem 30 minut.

Poruchy spánku a jejich souvislost s fázemi spánku

Fáze spánku mají souvislost s poruchami spánku, problémy s usínáním nebo častým buzením v noci počínaje a náměsíčností konče. Jednotlivé fáze spánku lze přitom zjistit pomocí speciálního přístroje – polysommografu, umožňujícího výstup v podobě hypogramu. Hypogram se používá při diagnostice problémů se spánkem, například u pacienta trpícího nadměrnou únavou, přestože spí 8 hodin denně, může prokázat rozložení spánku do fází, které není optimální a nemůže tak člověku zajistit dostatečnou regeneraci. Stejně tak se pomocí polysommografu podařilo zjistit, že náměsíčnost nebo noční děsy postihují pacienty právě ve fázi spánku NREM3.

Fáze spánku u dětí

Zajímavé je, že fáze spánku u malých dětí jsou jiné než fáze spánku u dospělých, místo REM a NREM fází se totiž střídají fáze aktivního (podobající se fázi REM) a klidového spánku (podobající se fázi NREM u dospělých), a to přibližně v 60minutových cyklech. Během fáze aktivního spánku se děti převracejí, mohou vydávat zvuky, zatímco v průběhu fáze klidového spánku spí bez pohnutí a neslyšně dýchají. S vývojem dítěte se postupně způsob jeho spánku přibližuje způsobu spánku dospělých, stejným způsobem jako dospělí začínají děti spát přibližně kolem šesti let věku.

Jak probíhá spánek

Spánek u dospělých lze charakterizovat postupným střídáním výše popsaných fází NREM a fází REM. Celý cyklus fází se přitom v průběhu 8 hodin spánku průměrně pětkrát zopakuje. Zpočátku převládají fáze NREM, s délkou spánku se pak prodlužují REM fáze. Pro vstávání, jak bylo zmíněno již výše, je nejlepší, když se probudíme ve fázi REM, která se blíží bdělému stavu.

Foto: Freeimages.com

Další články z rubriky

Štítky: , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>